Bavorsko – fakta, čísla, politika

Státní znak, zástavy a hymna

Staatswappen des Freistaates Bayern
Das Staatswappen des Freistaates Bayern

„Bavorsko je Svobodný stát. Barvy naší země jsou bílá a modrá. Náš státní znak je kodifikován zákonem.“
Článek l Ústavy Svobodného státu Bavorsko

Bavorský státní znak je velmi známý a oblíbený.
V platnost byl uveden 5. června 1950 „Zákonem o znaku Svobodného státu Bavorsko“. Symboly na něm znázorněné jsou hluboce zakořeněné
v bavorských dějinách. Význam heraldických rysů „Velkého bavorského státního znaku“:

 

Zlatý lev

Původně byl zlatý lev v černém poli státního znaku symbolem rýnských falckrabat. Poté, co bylo bavorskému vévodovi Ludvíkovi v roce 1214 uděleno lénem falckrabství, sloužil po staletí jako společný znak starobavorských a falckých Wittelsbachů. Dnes připomíná vztyčený, zlatý falcký lev s červenou zbrojí vládní obvod Horní Falcko (Oberpfalz).

Francké hrábě

Druhé pole je červenobílé (červenostříbrné) a rozdělují je tři z bílé plochy vyčnívající hroty. Tyto „hroty“ se objevily kolem roku 1350 v erbech některých míst v oblasti arcibiskupství Würzburg a kolem roku 1410 i na pečetích knížat biskupů. Dnes reprezentují francké hrábě vládní obvody Horní Franky, Střední Franky a Dolní Franky.

Modrý panter

Vlevo dole ve třetím poli vidíme modrého, vztyčeného pantera se zlatou zbrojí na bílém (stříbrném) pozadí. Původně byl součástí erbu falckrabat z Ortenburgu se sídlem v Dolním Bavorsku (12. století). Později ho převzali Wittelsbachové. Dnes reprezentuje modrý panter starobavorské vládní obvody Dolní Bavorsko a Horní Bavorsko.

Tři černí lvi

Ve čtvrtém poli jsou na zlatém pozadí zobrazeni tři černí, nad sebou seřazení lvi s přivrácenou hlavou a červenou zbrojí. Jsou převzati ze starého erbovního znaku Hohenstaufů (poprvé 1216), bývalých vévodů švábských. Ve státním znaku tito tři lvi reprezentují vládní obvod Švábsko.

Modrobílý srdeční štítek

Srdeční štítek je šikmo routovaný v bílé (stříbrné) a modré barvě. Dříve sloužil (od roku 1204) hrabatům z Bogenu jako erbovní znak, a poté tento srdeční štítek převzali v roce 1247 Wittelsbachové jako kmenový erb. Modrobílé kosočtverce jsou charakteristickým znakem Bavorska. Routový štít symbolizuje dnes Bavorsko jako celek. Spolu s Korunou lidu se používá i oficiálně jako „ Malý státní znak“.

Koruna lidu

Na rozčtvrcené ploše štítu se srdečním štítkem uprostřed spočívá koruna. Tvoří ji drahými kameny zdobený zlatý prstenec osazený pěti ornamentálními listy. Koruna lidu, která se prvně vyskytuje v erbovním znaku z roku 1923, vyjadřuje - po pádu koruny královské - suverenitu lidu.

Bavorské státní zástavy

Svobodný stát Bavorsko má dvě státní zástavy, pruhovaný prapor a prapor routovaný, oba jsou rovnoprávné. Pruhovaný prapor se skládá ze dvou stejně širokých příčných pruhů
v barvách Bavorska, nahoře bílý, dole modrý pruh. Prapor s kosočtverci obsahuje minimálně 21 bílých a modrých kosočtverců (Wecken), přičemž se počítají i kosočtverce rozříznuté okrajem. U dlouhých úzkých praporů může být počet kosočtverců i vyšší. V každém případě je ale heraldicky pravý horní roh praporu (z pohledu diváka levý horní roh) vyhrazen naříznutému bílému kosočtverci.